Španělsko patří mezi světové vinařské velmoci, a to jak z pohledu objemu, tak kvality. Španělská červená vína, šumivá Cava či Corpinnat patří k tomu nejlepšímu, co mohou milovníci vína ochutnat. V posledních letech jsou však na vzestupu také jejich bílá a růžová vína, která si v ničem nezadají ani s těmi nejchutnějšími a nejvyhlášenějšími kousky z Francie či Itálie.
Počátky vinařství ve Španělsku
Za nynější vysokou úroveň vděčí španělské vinařství tisíce let starým tradicím. Historie výroby vína tu totiž sahá až do 3. tisíciletí př. n. l.. Kdo ji do Španělska přivedl se sice s jistotou neví, ale dochované střípky poukazují na iberské a keltské kmeny. Podrobnější stopy už pak zanechali Féničané, jejichž zakládání vinic u dnešních měst Cádiz a Jerez se datuje přibližně do 8. st. př. n. l.. Touto dobou už bylo místní vinařství dobře zavedené a se španělskými víny se dokonce hojně obchodovalo po celém Středomoří a severní Africe.
Féničany následně vystřídali Kartáginci, kteří se zmocnili vlády nad Pyrenejským poloostrovem včetně místních vinic. Bod zlomu však nastal na konci Punských válek, během kterých se španělské území dostalo do rukou Římanů. Během této doby zažilo místní vinohradnictví boom a došlo k obrovskému rozšiřování vinařských regionů. Španělské víno se začalo opět vyvážet a platilo za vyhlášený nápoj.
Po strmém vzestupu následoval úpadek způsobený nájezdy Barbarů a jejich devastací vinic. Ty se sice na čas zmátořily pod rukama Vizigótů, ale v 8. století se na útlumu podepsala i invaze muslimských Maurů. Zákaz alkoholu však nebyl dodržován příliš striktně a španělská vinařská tradice tak překonala i toto období.
Nástup křesťanství aneb zlatá éra vinohradnictví
Jako po každé době temna přichází úsvit, i španělskému vínu se začalo blýskat na lepší časy. Konkrétně v 10. století se o rozvoj vinohradnictví a kultivaci vinné révy zasloužilo křesťanství. Během nástupu katolicismu vzniklo několik dodnes známých statků. Vyhlášená vína z oblasti La Rioja se dokonce dočkala oficiálního uznání od samotného krále a věhlas si získala i za hranicemi. K největším odběratelům patřila například Anglie a po roce 1492 i země Nového světa.
Pohroma jménem Fyloxéra
Svou slávu si španělské vinařství udrželo až do 18. století, kdy jeho síla ochabla vlivem konkurenčních bojů s francouzskými vinaři. Těm však většinu vinic na konci 19. st. zdevastovala z Ameriky dovlečená Phylloxera vastatrix - choroba napadající vinnou révu. Spousta vinařů, především z poničené oblasti Bordeaux, tak byla nucena opustit své statky a přesunout se na druhou stranu Pyrenejí. S jejich příchodem se tak španělský vinný průmysl dočkal obohacení v podobě pokročilejších technik a nových odrůd.
Fyloxéra nakonec v roce 1901 zasáhla i španělské vinice, následky však nebyly, oproti Francii, až tak zdrcující. I přes to ale situace ve vinařství nevypadala příliš povzbudivě. Jediná účinná metoda proti nákaze - roubování na odolné americké podnože (mimochodem tato metoda se používá dodnes), byla finančně extrémně náročná. Mnoho francouzských vinařů, kteří se usadili v La Rioja, se tak vrátilo zpět do Francie a za hranice pak odešla i spousta španělských vinařů. Ti, kteří zůstali, začali od znova a zcela změnili dosavadní tvář vinic. Nespočet starých odrůd bylo ztraceno a nahrazeno jednotnější výsadbou produktivnějších či odolnějších druhů (např. těch, které se staly základem pro výrobu Cavy).
Válečné období a budoucnost v podobě moderního vinařství
V první polovině 20. století Španělskem zmítaly nejen občanská a 2. světová válka, ale i ekonomický rozvrat. I přesto všechno místní vinaři neúnavně pracovali na udržení tradic, kultivování vinic a zlepšování kvality. Od roku 1986 (se vstupem Španělska do EU) pak byly pro víno zavedeny nové právní normy a předpisy.
Novodobá generace španělských vinařů dnes vyrábí velkolepá vína a experimentuje s odrůdami, které by byly ještě před krátkou dobou nemyslitelné. Důraz se klade především na kvalitu, tradiční postupy a zároveň na šetrné moderní technologie s ohledem na životní prostředí. Důkazem může být i vznik španělského sdružení Corpinnat zastávající nejpřísnější nároky ze všech šumivých vín na světě. Právě díky těmto snahám zůstává víno důležitou komoditou a nedílnou součástí bohaté španělské kultury.
